Episiotomie jako příklad porodnického násilí v České republice

Publikováno 26. listopadu 2014 / Zařazeno do tématu Analýzy / Štítky Cochrane episiotomie EURO-PERISTAT kontinuální péče PA novorozenecká úmrtnost porodnické intervence ÚZIS

Rutinní episiotomie – porodnická operace spočívající v rozstřižení kůže a svalstva mezi vaginou a análním otvorem – je iniciativou Roses Revolution – globální hnutí proti porodnickému násilí (česká odnož zde) zařazena mezi úkony typické pro porodnické násilí. Následující data ukazují, že je toto zařazení v České republice oprávněné.

Přestože užití episiotomie v českém porodnictví v průběhu posledních let mírně pokleslo (rok 2000: 64% žen, které vaginálně porodily, rok 2010: 51% žen, které vaginálně porodily, rok 2012: 45% žen, které vaginálně porodily, údaje z ročenky Rodička a novorozenec), její užití v praxi je stále časté, rutinní, často i proti výslovnému nesouhlasu rodičky. Veškeré vědecké studie (např. shrnutí v metaanalýze Cochrane Collaboration přitom prokazují, že užití episiotomie nemá žádný vliv na vitalitu dítěte (což dokazuje i přehledová tabulka porovnání evropských zemí), ale ani, jak se v českém prostředí dlouhodobě traduje, na výskyt závažných ruptur III. a IV. stupně, dlouhodobý lepší stav pánevního dna nebo omezení výskytu inkontinence. Příručka WHO konstatuje, že “s výjimkou případů, kdy je dítě v nouzi, výzkumy dokazují, že epiziotomie přináší většinou více bolesti a utrpení pro matky než užitku pro děti.” Užití episiotomie je tak odůvodnitelné téměř výhradně v souvislosti s instrumentálním porodem. Takovouto dobrou praxi v užití episiotomie ukazuje například Švédsku nebo Dánsko. V těchto zemích, které mají perinatální výsledky na straně dítěte lepší nebo srovnatelné s ČR, je episiotomie užita v 5-8% všech vaginálních porodů. Výskyt závažných ruptur je přitom srovnatelný s českou praxí (3-4%, česká strana výskyt nepublikuje, pouze takový údaj zmiňuje v učebnicích).

Studie Europeristat 2010 (z níž je převzata niže uvedená tabulka) ukazuje, že vyšší četnost episiotomie než Česká republika ze zemí, které tento údaj uvádějí, má jen Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Kypr a Belgie. Patří mezi ně dle údajů Ženských kruhů i Slovensko se 70%. Mezi 20 a 30% episiotomií se pohybují Velká Británie, Francie, Finsko, Švýcarsko, Německo a Nizozemí. Pod 20% episiotomií uvádějí všechny skandinávské země (kromě Finska), typické také svými výbornými perinatálními výsledky, nízkým podílem císařských řezů a tím, že převážná část prenatální, porodní i poporodní péče je v gesci porodních asistentek, a také Estonsko a Lotyšsko, které na tuto skandinávskou tradici navazují.

Tyto informace – tedy (1) praxe velké části evropských zemí, (2) výsledky četných vědeckých studií i (3) současná doporučení prestižních organizací gynekologů a porodníků, včetně americké ACOG – přesvědčivě ukazují na praxi provádění episiotomií v České republice jako na neodůvodněné porodnické násilí, způsobující rodičkám závažné obtíže jak po zdravotní, tak po psychické stránce a negativně ovlivňující jejich kvalitu života i kvalitu života jejich rodin.

tabulka: Podíl episiotomií u všech vaginálních porodů, novorozenecké úmrtnosti, podílu císařských řezů a operativních vaginálních porodů na celkovém počtu porodů u reportujících evropských zemí, Europeristat 2010. Řazeno podle stoupajícího podílu episiotomií

* Operativním vaginálním porodem jsem myšleno vybavení dítěte porodnickými kleštěmi nebo vakuovým zvonem.

Poznámka: Jako ilustrace jsou použity fotografie pořízené Markétou Grundmannovou ve výuce porodní asistence na Masarykově universitě v Brně v roce 2008.