Analýza dat o rodičkách z registru NRC – 3. část – komplikovaná zakončení

Třetí část analýzy vypracované pro Platformu zdravotních pojištěnců v září 2015. Konkrétní připomínky vítány na kontaktním emailu nebo FB stránce. Celá analýza je v podobě PDF dokumentu ke stažení zde.

← Druhou část analýzy najdete zde


V této části se zaměříme na situace, kdy je porod na porodním oddělení veden vaginálně a z nějakého důvodu je ukončen komplikovaně – císařským řezem nebo porodnickou operací. Relevantní kódy jsou k nahlédnutí zde. Pokračujeme v analýze všech pojištěných kromě klientů pojišťovny 205, jak bylo vysvětleno v první části.

Podíl akutních císařských řezů na porodech, které započaly vaginálně

Z hlediska výběru porodního zařízení je pro klientskou veřejnost zajímavá informace, jaká část prováděných císařských řezů je tzv. akutní. Jde o situaci, kdy je porod veden vaginálně, ale skončí jako císařský řez a je takto vykázán pojišťovně. V následujících grafech je možno sledovat, jak vypadá vývoj takto hlášených porodů v rámci různých krajů. (Zde je třeba mít na paměti, že se jedná o hlášené porody tohoto typu, a že některé rozdíly mohou jít na vrub nekonzistentnímu způsobu evidence – i to je však potřeba v zájmu pojišťoven, zdravotnických zařízení i klientů narovnávat.) Zpravidla se až na výjimky podíl takto zakončených porodů nemění (více bude oscilovat u menších zařízení, kde každá jednotka navíc znamená velkou změnu), což podobně jako celková míra CŘ vypovídá mimo jiné i o nastavení zdravotnických rutin. Celorepublikový průměr se pohybuje okolo 12% a mírně mezi roky 2009-2013 stoupl – zdravotníci mají tendenci ukončovat vaginální porod ČR mírně ochotněji než dříve.

V následující interpretaci budeme občas používat i doplňkové vyjádření, šanci na ukončení vaginálního porodu vaginálně. Pro porovnání uvádíme i srovnatelná data ze švédské ročenky. Je zřejmé, že zatímco ve Švédsku zůstávají šance na vaginální porod v průběhu času stejné, v ČR se šance postupně mírně snižuje.

• V Praze se míry zakončení porodu vaginálně okolo 90% drží FN Motol. Naopak ve VFN je riziko zakončení vaginálního porodu císařským řezem 18% a v ÚPMD až 25% – nejvíce v ČR, dvojnásobek celorepublikového průměru. V ÚPMD tedy končí vaginálně jen 75% z porodů, které vaginálně začaly. Přitom podíl plánovaných a akutních císařských řezů je zde přibližně 1:1, jak je tomu ve většině porodních zařízení v ČR.
• Ve Středočeském kraji se míry akutních CŘ pohybují v širokém pásu okolo průměru. Nejméně vykazuje zakončení porodu CŘ Čáslav, nejvíce Kolín, Neratovice, Rakovník; v Rakovníku tvoří akutní CŘ prakticky všechny vykázané císařské řezy.
• V Jihočeském kraji se hodnoty v roce 2013 pohybovaly těsně okolo průměru – změna u Českých Budějovic může být dána i změnou návyků u vykazování v rámci změny systému vykazování péče.
• V kraji Vysočina je šance na vaginální porod vysoká, téměř všude přes 90%, Havlíčkově Brodě a Třebíči okolo průměru.
• V Plzeňském kraji vykazuje vysoký podíl ukončení vaginálního porodu CŘ Mulačova nemocnice. Naopak FN Plzeň vykazuje tento způsob ukončení porodu velmi málo často.
• V Karlovarském kraji je šance na zakončení porodu vaginálně okolo 90% a více.
• V Libereckém kraji se také hodnoty pohybují u všech zařízení okolo průměru, mezi 85 a 92%.
• V Ústeckem kraji je situace podobná jako ve Středočeském. Nejvíce akutních zakončení CŘ vykazuje Žatec a Rumburk, které také mají vysoký celkový počet císařských řezů. Naopak obě perinatální centra se pohybují okolo průměru a v Litoměřicích, Chomutově, Teplicích je šance na vaginální porod nejvyšší.
• V Královéhradeckém kraji je nejvyšší šance na ukončení porodu vaginálně v Trutnově a Rychnově. Opět je zde vidět prudký nárůst na dvojnásobek původních hodnot ve Vrchlabí, patrně následek změny strategie vedení porodu v souvislosti s probíhajícími soudními spory.
• V Pardubickém kraji je nejmenší šance na ukončení porodu vaginálně v Chrudimi, přes 20% porodů zahájených vaginálně končí CŘ. Naopak Svitavy tento způsob zakončení porodu téměř nevykazují.
• V Jihomoravském kraji je nejvyšší šance na vaginální porod ve Vyškově, 95%. Nejnižší je ve FN Brno, 85%.
• Ve Zlínském kraji se všechna zařízení pohybují okolo průměru.
• V Olomouckém kraji je šance na ukončení porodu vaginálně nadprůměrná. Všechna porodní zařízení vykazují méně než polovinu císařských řezů jako akutních, až 75% jako plánovaných. Což v souvislosti s vysokým počtem CŘ celkově znamená, že porodnice Olomouckého kraje plánují největší míru CŘ v celé ČR.
• V Moravskoslezském kraji se míra akutního ukončení porodu CŘ pohybuje mezi 10 a 20%, nejvyšší hodnoty jsou ve FN Ostrava. Nejvyšší šance na ukončení porodu vaginálně je v Krnově, přes 90%.

Grafy míry ukončení vaginálně vedeného porodu císařským řezem dle krajů

(Grafy lze zvětšit kliknutím na ně, otevře se větší verze v samostatném okně. Tabulku údajů, které sloužily jako podklad pro grafy, naleznete na konci článku.)

Komplikované ukončení vaginálního porodu

Komplikovaný vaginální porod může být ukončen nejen císařským řezem, ale také vaginální operací typu porodnické kleště, VEX nebo jiný zásah. Četnost tohoto výkonu je v ČR stabilně okolo 3% a ve sledovaném období se také mírně zvedla.

Vzhledem k tomu, že jde o poměrně vzácnou událost, jsou grafy zejména u malých porodních zařízení rozkolísané. Obecně lze říci, že četnost užití tohoto postupu se pohybuje mezi 1 a 7.5% vaginálních porodů. Je častěji používáno v zařízeních, která mají nižší míru císařských řezů než jiná zařízení podobného typu (například Domažlice, Ústí nad Orlicí, Trutnov, obecně Jihomoravský kraj) a méně v zařízeních, která preferují ukončení komplikovaného vaginálního porodu CŘ (ÚPMD, Neratovice, Chrudim). Najdou se však i zařízení, kterým se daří komplikovaným ukončením celkově vyhýbat (Vyškov, Teplice aj.) nebo naopak používají oba způsoby hojně (FN Ostrava). Obecně se podíl komplikovaných zakončení porodu (CŘ nebo vaginální operace) pohybuje v ČR mezi 10 a 25% (druhá série grafů), průměr je 16%. Nejvyšší míry komplikovaných zakončení přes 25% porodů vedených vaginálně dosahuje ÚPMD, Chrudim a FN Ostrava. Nejméně, pod 10%, pak Vyškov, Milosrdných bratří Brno, Svitavy, Rychnov nad Kněžnou, Teplice, Litoměřice, FN Plzeň, Sokolov a téměř těchto hodnot dosahuje i Čáslav, Česká Lípa a Prachatice.

Pro srovnání uvádíme i četnosti těchto výkonů ve Švédsku. Je patrné, že menší ochota švédských zdravotníků používat k řešení tísně plodu císařský řez se promítá do vyššího počtu užití vaginálně operativního řešení (zpravidla nejde o porodnické kleště, ale o VEX). Podíl akutně řešených vaginálních porodů ku všem vaginálním porodům je ve Švédsku mírně vyšší než v ČR, hodnoty z roku 2013 jsou ale již poměrně blízké. Důvody vyššího užití císařského řezu v české porodní praxi tedy patrně leží jinde než v řešení akutních situací.

Grafy míry ukončení vaginálně vedeného porodu vaginální operací (VEX, kleště, …)

(Grafy lze zvětšit kliknutím na ně, otevře se větší verze v samostatném okně. Tabulku údajů, které sloužily jako podklad pro grafy, naleznete na konci článku.)

Grafy míry ukončení vaginálně vedeného porodu vaginální operací nebo císařským řezem dle krajů

(Grafy lze zvětšit kliknutím na ně, otevře se větší verze v samostatném okně. Tabulku údajů, které sloužily jako podklad pro grafy, naleznete na konci článku.)

← Druhou část analýzy najdete zde

Tabulka ukončení vaginálně vedeného porodu císařským řezem (míra v %)

Tabulka ukončení vaginálně vedeného porodu vaginální operací (míra v %)

Tabulka ukončení vaginálně vedeného porodu vaginální operací nebo císařským řezem (míra v %)

← Druhou část analýzy najdete zde