Datové zdroje o porodech: co je nového?
Máme druhou polovinu roku 2017 a můžeme se radovat – ÚZIS vydal ročenku Rodička a novorozenec za roky 2014 a 2015. Navíc, na dobře ukrytém odkazu http://reporting.uzis.cz/ spustil webové rozhraní, ve kterém lze více či méně pohodlně,
interaktivně a v třídění (alespoň) na regiony zjišťovat a exportovat v datovém formátu některé ze zdravotních ukazatelů včetně několika málo týkajících se porodů.
Zatím data nejdou příliš do minulosti (s výjimkou nekterých, zejména ze zdrojů ČSÚ), ale pochvalme ÚZIS za alespoň jeden krok učiněný směrem k modernímu informování veřejnosti a poskytování informací jinou než tištěnou (.pdf) formou.
Informace poskytnuté ÚZIS tak lze konečně porovnat i s údaji, které za uplynulé roky již publikoval Český statistický úřad. Obsáhlou databázi informací ohledně demografického vývoje si můžete otevřít a za jednotlivé roky stáhnout a prostudovat zde: Demografické ročenky (pramenná díla) 2010 – 2015. Z hlediska porodnictví jsou zajímavé zejména oddíly D, E a I.
EuroPERISTAT sice ještě novou zprávu nevydal a adekvátní mezinárodní srovnání jsou tak stále možná pouze za rok 2010, ale alespoň také zpřístupnil všechny indikátory v elektronické podobě na stránce EURO-PERISTAT PERINATAL HEALTH INDICATORS 2010. Tabulky lze majít v rozbalovacím menu na stránce dole. Ke jejich stažení je pouze potřeba se zaregistrovat (žádný spam ani reklamy od nich nechodí).
Podobně lze po registraci získat i podrobná data ohledně výskytu vrozených vývojových vad (VVV), počtu a podílu živě narozených dětí, intrauterinně zemřelých a o ukončených těhotenstvích s důvodu VVV z projektu EUROCAT. Do tohoto projektu přispívá několik regionů z různých evropských zemí (podrobné seznamy na stránkách) jako plní členové a několik jako přidružení členové. Česká republika má status přidruženého člena a do registru přispívala daty mezi lety 2000 – 2010.
Kolik dětí chybí ÚZIS?
Rozdíl v počtu narozených dětí, které eviduje ÚZIS a které eviduje ČSÚ, se v letech 2014 a 2015 opět zvýšil. Zatímco v roce 2013 činil rozdíl v počtu živě narozených 1492 dětí, v roce 2014 to bylo 1613 a roce 2015 už dokonce 1963 živě narozených dětí (viz také graf níže a podrobnější článek). Nelze sice bohužel z veřejných dat zjistit, kolik z těchto dětí se narodilo v zahraničí a ČSÚ je zapsal do zvláštní matriky narození a kolik z nich se narodilo mimo zdravotnické zařízení, faktem však zůstává, že rozdíl téměř 2% ze všech narozených by již zasluhoval pečlivější analýzu ze strany správců registrů.
Císařské řezy
K tabulce a grafům z mého článku můžeme přidat další dva datové body. Je zřejmé, že podíl císařských řezů ku všem porodům ze v letech 2014-2015 i nadále zvyšoval, oproti roku 2014 se zvýšil o 1.2 procentního bodu. Ve Švédsku zůstal v roce 2015 podíl císařských řezů na stejné úrovni jako v uplynulých deseti letech na úrovni 17.4 % (zdroj datová tabulka v .xls zde).
| zdroj | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Národní referenční centrum (NRC) – míra v % | 21.8 | 23.3 | 24.0 | 25.3 | 25.7 | - | - |
| Rodička a novorozenec (ÚZIS) – míra v % | 21.7 | 23.0 | 24.4 | 25.0 | 25.6 | 26.6 | 26.8 |
Výrazné navýšení od roku 2014 se událo zejména ve Středočeském a Jihočeském kraji, kde se míra císařských řezů pohybovala v roce 2015 těsně pod hranicí 30 %. Přes tutu hranicí setrvává nadále Praha a Olomoucký kraj. Podíl císařských řezů se zvedl i na Vysočině a Karlovarsku, naopak v Královéhradeckém kraji se o 2.4 % snížil na hodnotu 21.6 %. Nejméně porodů císařským řezem zůstává i nadále v Jihomoravském kraji (20.7 %).
| kraj | míra CŘ 2009 [%] | míra CŘ 2013 [%] | nárůst z 2009 do 2013 [proc body] | míra CŘ 2015 [%] | změna z 2013 do 2015 [proc body] |
|---|---|---|---|---|---|
| Praha | 27.4 | 31.8 | +4.4 | 31.4 | -0.4 |
| Olomoucký | 24.1 | 30.6 | +6.5 | 30.5 | -0.1 |
| Moravskoslezský | 23.0 | 27.3 | +4.3 | 27.9 | +0.4 |
| Jihočeský | 21.8 | 26.3 | +4.5 | 29.9 | +3.6 |
| Středočeský | 21.3 | 26.1 | +4.9 | 29.2 | +3.1 |
| Plzeňský | 24.6 | 25.5 | +0.8 | 26.3 | +0.8 |
| Zlínský | 19.7 | 24.3 | +4.6 | 25.6 | +1.3 |
| Vysočina | 20.5 | 24.2 | +3.7 | 27.4 | +3.2 |
| Královéhradecký | 19.5 | 24.0 | +4.5 | 21.6 | -2.4 |
| Liberecký | 19.2 | 23.3 | +4.0 | 24.3 | +1.0 |
| Ústecký | 19.4 | 22.8 | +3.4 | 24.7 | +1.9 |
| Pardubický | 20.0 | 22.3 | +2.3 | 24.5 | +1.2 |
| Karlovarský | 18.4 | 20.4 | +1.9 | 24.5 | +4.1 |
| Jihomoravský | 17.5 | 19.8 | +2.3 | 20.7 | +0.9 |
Nástřih hráze
Celková míra nástřihů hráze poklesla v roce 2015 na 37 % ze všech vaginálnách porodů. To je určité zlepšení, ale stále je to 6x více než ve Švédsku (6.2 % ze všech vaginálních porodů v roce 2015).
Celkově lze při pohledu na “novou” ročenku Rodička a novorozenec říci, že jsou patrné určité trendy směřující k přiblížení české péče v mateřství způsobům obvyklým ve vyspělých evropských zemích (to se týká zejména epiziotomie). Je ale také zřejmé, že se tak děje pomalu a spíše navzdory převládajícímu systému. Jsou patrné i určité tendence omezovat porody císařským řezem (viz snížení po 2.4 procentního bodu v Královéhradeckém kraji), nicméně celkově atmosféra stále přeje jejich přílišnému provádění (téměř 30 % a více ve čtyřech krajích včetně nejlidnatější Prahy a Středočeského). Zásadním problémem je pak kvalita sběru dat (chybějící jak živěrozené, tak mrtvorozené děti, excesivní evidence porodů koncem pánevním apod) a absence skutečných analýz a interpretací.