Manipulace novorozeneckou úmrtností – už zase?

V neděli 26. dubna 2015 vydala ČTK zprávu (kterou převzala další média) zveřejňující informaci o míře perinatální úmrtnosti v ČR za rok 2014. Zpráva ČTK cituje vědeckého sekretáře ČGPS Petra Velebila, který se sběrem perinatálních dat dlouhodobě zabývá a zastupuje ČR ve vědeckém výboru Europeristat.

Pomiňme fakt, že titulek zprávy je zavádějící, protože nikde v textu informace o novorozenecké úmrtnosti, tedy úmrtnosti živě narozených dětí do 28 dne života, nezaznívá. Z kontextu zprávy je zřejmé, že tímto byla míněna tzv. časná novorozenecká úmrtnost, tedy do 7 dne života. Nebudu se ani příliš zastavovat u skutečnosti, že číslo uváděné v druhé větě, 4.7 promile, se zjevně týká úmrtnosti perinatální a nikoli novorozenecké (která zahrnuje dle definice adoptované v roce 2012 všechny děti narozené s porodní vahou nad 500g včetně mrtvorozených). Toto je víceméně vysvětleno v další části zprávy a svědčí spíše o nedbalosti a nepochopení pracovníků ČTK. Gros článku vyzdvihuje kvalitu české organizace péče o předčasně narozené děti a organizaci perinatologických center, která je z technického hlediska bezpochyby na vysoce kvalitní úrovni.

Bohužel, celá argumentace ve prospěch české perinatální péče je panem Velebilem shozena závěrečným odstavcem, cituji: “Přínos center dokumentoval Velebil i srovnáním se zeměmi, kde je velký podíl domácích porodů. Nizozemsko s největším podílem porodů v domácnosti má třikrát horší výsledek úmrtí po porodu v prvním týdnu života než Česká republika.” Třebaže pan Velebil sdělil nezpochybnitelný fakt (podle zdrojů Europeristat byla časná novorozenecká úmrtnost v Nizozemí v roce 2010 2.8 promile, zatímco v ČR 1.0 promile), spojení v jedné větě s domácími porody je čistě účelové a manipulativní. V následujících bodech ukážu proč.

1. Časná novorozenecká úmrtnost vypovídá do velké míry čistě o tom, jak úspěšná je perinatální medicína v zajištění přežití v prvním týdnu života a také jaká strategie zachraňování extrémně předčasně narozených dětí se v dané zemi používá. Nevypovídá nic o tom, jak novorozenci přežívají v širším časovém horizontu. Již v úseku 1 měsíce (do 28 dní) je dle údajů Europeristat z roku 2010 v Nizozemí novorozenecká úmrtnost pouze 2x vyšší, v horizontu 1 roku je kojenecká úmrtnost jen 1.5x vyšší a pokud uvážíme šanci těhotné ženy v 22tt, že její dítě se nedožije 1 roku života, pak v Nizozemí je pouze 1.3x vyšší než v ČR (v Nizozemí se z 1000 prenatálních dětí dožije 1. roku života 990 dětí, zatímco v ČR 993). Stále je situace v Nizozemí o něco horší než v ČR, ale už to nezní tak dramaticky.

2. Velká kohortová studie, která se zabývala časnou novorozeneckou a novorozeneckou úmrtností v Nizozemí, opakovaně ukázala (v roce 2009 a rozšířeně v roce 2014), že děti nizozemských žen, které se rozhodly v souladu s národním zdravotním systémem porodit doma, umírají stejně často jako děti stejně rizikových žen (Nizozemí k tomu má propracovanou klasifikaci a tuto infromaci lze velmi snadno zjistit), které se rozhodly porodit v porodnici (viz např. Table 2 v uvedené studii). Snadným pohledem do publikované literatury je možné si ověřit, že nizozemské perinatální výsledky jednoznačně nejsou způsobeny oblibou porodů doma. Důvody pro vyšší novorozeneckou úmrtnost než v některých podobně vyspělých zemích se nizozemští vědci pochopitelně zabývají a shledávají rezervy právě v péči o předčasně narozené děti, která však nesouvisí s tím, že si velká část nizozemských žen v termínu volí porod mimo zdravotnické zařízení. Další důvody pak mohou být socioekonomické – zejména ženy žijících v přistěhovaleckých komunitách nemají často dobrý přístup k prenatální péči.

Pro ilustraci výše zmiňovaných dat přikládám tabulku, která uvádí počty dětí narozených po 22tt, počty dětí živě narozených, počty dětí zemřelých prenatálně, do 7 dní, do 28 dní a do roka po porodu, spolu s vypočtenými mírami úmrtnosti, pro ČR, Švédsko, Dánsko, Norsko, Island a Nizozemí, v roce 2010 (zdroj Europeristat). Z těchto dat si lze snadno udělat představu, jak to s “prvním místem ČR v Evropě” přibližně reálně je a jak vypadá například ve srovnání s Dánskem, kde je těhotenská a porodní péče převážně v gesci porodních asistentek a kde přes jedno procento žen rodí mimo zdravotnické zařízení. Shrnující novější údaje zpracované Europeristatem bohužel zatím nejsou veřejně k dispozici a nejsou ani ty české – zatímco běžně vydává ÚZIS předběžnou zprávu za uplynulý rok na jaře a úplnou do podzimu, je poslední zveřejněnou publikací ÚZIS ročenka Rodička a novorozenec za rok 2012. Údaje uváděné panem Velebilem tak ani nelze nijak ověřit a doplnit.

Je bezpochyby skvělé, že český způsob organizace perinatální péče o předčasně narozené děti přináší dobré zdravotní výsledky. Je ovšem politováníhodné, že je používán jako argument v nesouvisející oblasti péče o děti v termínu porodu, navíc odborníkem, který by měl právě ty souvislosti dokumentované odbornou literaturou dobře znát.

Zdroje

Perinatal mortality and morbidity in a nationwide cohort of 529,688 low-risk planned home and hospital births.
de Jonge A, van der Goes BY, Ravelli AC, Amelink-Verburg MP, Mol BW, Nijhuis JG, Bennebroek Gravenhorst J, Buitendijk SE.
BJOG 2009 Aug;116(9):1177-84

Perinatal mortality and morbidity up to 28 days after birth among 743 070 low-risk planned home and hospital births: a cohort study based on three merged national perinatal databases.
de Jonge A, Geerts CC, van der Goes BY, Mol BW, Buitendijk SE, Nijhuis JG.BJOG 2015 Apr;122(5):720-8.